Manifest Neprůbojných

Pod tímto názvem se představují mladí výtvarníci navazující na úsilí Měkkohlavých a skupiny Bez sil. Zatímco název skupiny je pro výtvarný svět konce tisíciletí, tj. svět postmoderní asertivity, poněkud nezvyklý, samotná práce a cíle snah všech jejích členů se stávají ideovým archetypem pregnantně vyjadřujícím potřeby komunit vzniklých náhodným výběrem.

Skupina vznikla na sklonku července 1997 na Moravě, v obci Krásensko, mezi studenty i učiteli výtvarného umění, kteří se sem sjeli z různých zapadlých končin Čech a Moravy. Pozvání přijal i malíř Petr Kvíčala, duchovní páteř skupiny, rádce, vykladač obrazů a anekdot. Protagonisté Neprůbojných evidentně vykazují společné atributy, jako jsou například pozdní narození každého z nich. Jsou to přenošeči s dlouhými nehty, jsou pomalí, nesmělí, antihalasní, jeví tendence ke spiritualitě, často se prohlížejí zevnitř. Komunikují pouze vizuálně, absentují v aktivních zónách a neinklinují k ději, ale k ne-ději.

Dominantními znaky komunity pak jsou – rychlý intelektuální růst při permanentním balancování na zahradních židličkách, schopnost transformačních operací trefujících se na hranici přísné logiky a infantility, enormní adaptabilita, zejména vegetačním pásmům, meteorologické situaci a z toho všeho pak plynoucí totální fatalismus v barevném kruhu. V zašifrovaných poselstvích jejích členů rezonují archetypální symboly elementárních přírodníchsil. Ve své esenciální jasnozřivosti spojují metaforické a metonymické, metafyzické i fyzikální, automatické i mechanické / i poloautomatické /ve svébytnou alchymii všedního a kosmického.

Od počátku zrodu skupina prožívá permanentní katarze a orgastická vytržení z výtvarných interpretací děl jejích členů. V produktech se často ozývají erupce mimetična, notorické nonsensy, hyperkonzumace senzibility, mýtičnost, extravagantnost, vakantnost dominující procesu zrání od senzuálního k racionálně konstruktivnímu tvarosloví, které je v konečném efektu hodno podpisu s Ičem a Díčem.

Záhadnost prostoru krajiny, jakou v nebývalé míře objevili Neprůbojní, se stává velkým imperativem pro naši kulturní scénu a troufáme si říci i laickou veřejnost.

Stanovy

Členem skupiny může být každý, kdo:

1. Při setkání s neznámým člověkem klopí oči a nevydává žádné zvuky.
2. Pochybuje o sobě, o své práci, o smyslu bytí.
3. Nedůvěřuje vlastním očím, uším a cizím jazykům.
4. Prokazuje vysokou míru stydlivosti, tichosti, nenápadnosti, odevzdanosti.
5. Bojí se.
6. Za předpokladu, že je baven, se rád směje – někdy překvapivě hlučně.
7. Potravu pozřívá jen za naprostého ticha.
8. Budí zdání, že není.
9. Jestliže se kandidát neozve do půl roku po vyzvání, stává se automaticky členem skupiny.